Irská Lovestory - STEPHANIE

 

STEPHANIE

Moje černé šaty se po pár měsících staly předmětem jeho divokého běsnění. Vyvolával hádky a hledal si jakoukoliv záminku, aby mi ukázal, kdo z nás dvou má navrch. Pokud jsem ho usvědčila ze lži, pomstil se mi. A ani tentokrát mi nezapomněl ukázat, že bude mít poslední slovo. Rozcupoval mi šaty, které mi visely ve skříni.

Kdykoliv, když jsem cítila, že je příliš opilý, nebo se s ním nedá bavit, šla jsem spát do svého pokojíčku, který mi sloužil jako svatyně. On nic nenamítal a nechal mě tam napospas svému osudu. Jednou v noci mě probudilo podivné světlo z chodby. Najednou jsem spatřila ve tmě nad sebou jeho postavu. Procházel mi telefonem a kontroloval všechny mé vzkazy a hovory. Předstírala jsem, že spím a zavřela oči, i když mi divoce bušilo srdce. Strach mi nedovolil ho konfrontovat.

Řekla bych, že právě v této době se Jackova agresivita vystupňovala nejvíc. Byl jako časovaná bomba, která divoce tikala a já už přestávala vnímat časové rozdíly. Záchvaty vzteku míval s kratšími časovými intervaly a musela jsem chodit po špičkách, abych neřekla, nebo neudělala něco, čím bych ho vytočila. Většinou ale vybuchl kvůli něčemu, co se stalo jen v jeho hlavě. Byla jsem ráda, kdykoliv jsem byla mimo domov. V té době jsme spolu také hodně holdovali alkoholu. Vnímala jsem to jako únik před katarzemi jeho hněvu. Když jsem byla naladěna na stejnou vlnu, měla jsem za to, že budu více letargická vůči všemu.  

Tou dobou začala v O´Briens pracovat Grace. Byla to mladá Irka, ne příliš vzdělaná ani pohledná. Takovým lidem v Irsku slangově říkají Tinkers, což byli bílí cikáni. Většinou jste je poznali podle hrubého projevu, příliš neinteligentního slovníčku a nevytříbených způsobů.  Grace se od Jacinty, lišila pouze v tom, že nebyla má nadřízená. Právě naopak. I přesto jsem se s ní snažila vycházet a zadávat jí úkoly tak, abych byla férová ke všem.

Když jsme se s Grace bavily, zjistily jsme, že její nejlepší kamarádka Stephanie byla kdysi dávno Jackovou první láskou. O Stephanii jsem již od Jacka slyšela, ale nikdy se o ní nevyjadřoval příliš lichotivě. Bývával do ní tehdy hodně zamilovaný, ale prý ho podvedla s jeho nejlepším kamarádem, kterým neměl být nikdo jiný, než Stan. Od té doby mezi nimi panovala obrovská rivalita, i když to Jack osobně neuměl nikdy přiznat. Já ale byla svědkem nevraživosti z obou stran. Jeden pomlouval toho druhého a snažil se ho jakkoliv potopit, i když jeden před druhým si hráli na nejlepší kamarády.

Stephanie mi zatím nikterak v žaludku neležela, ani jsem nevěděla, jak vypadá. Byla mi lhostejná. Ale to jen do doby, než se rozpoutalo hotové peklo.

Grace se jednoho odpoledne převlékala v šatně a míjely jsme se ve dveřích. Když jsem se podívala na telefon, který jsem si nechala ve skříňce, obrazovka ještě svítila. S údivem jsem zjistila, že všechna čísla z kontaktů mi zmizela, včetně toho na Jacka. Nemohla jsem uvěřit, že by Grace něco takového udělala, ale doma jsem se mu svěřila. Barrymu jsem to nehlásila, ale dávala jsem si na Grace pozor. Od té chvíle ale začal Jack dostávat pravidelně vzkazy na telefon. Přiznal se, že se mu ozvala Stephanie.

„Tak už chápu, k čemu Grace potřebovala tvoje číslo“, řekla jsem naštvaně.

„Stephanie chtěla jen něco vědět, tak asi poslala Grace.“, řekl Jack. „Nevšímej si jí, je to káča. A kdyby tě štvala, tak mi řekni a já si s ní promluvím“, dodal. Tím naše debata skončila a já myslela, že tím se téma uzavře.

Jenže Stephanii se zjevně zalíbilo s Jackem si volat a psát a to dennodenně. V noci mu pípaly zprávy a svůj mobil začal s sebou nosit i na toaletu. Měl na něm číselný kód, takže i kdybych chtěla, nedostala bych se k němu. Jednou jsem si její číslo rychle opsala, když Jack zapomněl telefon na stole. Hodlala jsem jí napsat, co si o tom myslím já.

A tak se mezi námi rozjela verbální válka, o které Jack zprvu ani nevěděl. Psala mi jedovaté a zlé zprávy. Nazvala mě náplavou. Dělala si ze mě legraci. A když jsem jí slušně požádala, aby Jackovi už nepsala, argumentovala tím, že je už dospělý a sám ať se rozhodne, zda s ní bude mluvit či nikoliv. Věděla jsem, že má z části pravdu. Pokusila jsem se zjistit, co je zač. Byla to Irka od rány a do pěstního souboje jsem se nechystala. Mluvila tak, jak jí pusa narostla a nestyděla se používat vulgarismy. Neviděla nic špatného na tom, že dělá do mužského, který jí nepatří. Každý den o pauze, když jsem měla pár minut možnost jít si zakouřit za O´Briens, jsem jí psala. Diskuse nevedly nikam a akorát mě psychicky vyčerpávaly. Bojovala jsem s větrnými mlýny.

Jednou už jsem to nevydržela a té ženské jsem zavolala. Má slova jí ale nikterak nezastavila. Jack se mi za zády nejspíš vysmíval a bavilo ho všemu přihlížet. Byla to potrava pro jeho ego. Prosila jsem ho každý den, aby přestal, jestli mě nechce zničit. On tvrdil, že psaní iniciuje ona, a že on je v tom zcela nevinně.

„Tak jí prostě řekni, ať už táhne! Asi jsi jí to neřekl dost natvrdo“, křičela jsem na něj. Předstíral ale, že udělal maximum.

„Té bych se nedotkl ani dvoumetrovou tyčí. Dřív byla hezká, ale dneska? Obavy mít fakt nemusíš“, řekl stroze a tím to pro něj celé skončilo.

 

Když už to vše zašlo příliš daleko, nechala jsem si od mobilního operátora vyjet výpis jeho hovorů. Bavili se spolu několik desítek minut každý den poslední dva měsíce a to bez vynechání.  Výpis jsem mu pak předhodila před obličej, aby mi to vysvětlil. Byl  zaskočen tím, jak jsem přišla k jeho výpisu. Tajný kód mi sám nadiktoval ve slabé chvilce, když jsem mu lhala a řekla, že potřebuji něco vyřešit kvůli internetu. Přesto všechno si ale zachoval chladnou hlavu a nijak to nekomentoval. Byl ale naštvaný, že jsem si dovolila šmátrat mu v soukromí.

Jednoho večera jsem to ale už psychicky nevydržela a v koupelně jsem se zhroutila v slzách. Vzlykala jsem tak intenzívně, že se i on přišel podívat, co se to se mnou děje. Vzal mi hlavu do dlaní a něžně ji držel v rukou. Myslela jsem si, že jsem na vteřinu v jeho očích zahlédla soucit.

„Vidíš…když takhle brečíš…tak mi tím dáváš najevo, jak moc mě miluješ“, řekl dojatě.

V tu chvíli jsem si uvědomila, že si celou tu dobu libuje v mém utrpení. Důkazem lásky pro něj byly mé slzy a bolest. Už nikdy víc jsem kvůli němu nehodlala brečet, nebo mu ukázat svou slabost.